Header image  

Jaroslav Vančát - katalog výstavy

Galerie města Plzně
22. I. - 1. III. 2009

 
 
    home     malby     tisky     instalace     výstavy     díla     texty     život

 

Tisky

 

"280. Někdo namaluje obraz, aby ukázal, jak si třeba představuje určitou scénu na divadle. A nyní řeknu: "Tento obraz má dvojí funkci; sděluje něco druhým, tak jak právě obrazy a slova něco sdělují - ale pro sdělujícího je top také ještě zobrazení (nebo sdělení?) jiného druhu: pro něho je to obraz jeho představy, jak jím to pro nikoho druhého být nemůže. Jeho soukromý vjem tohoto obrázku mu říká, co si představoval; a to v takovém smyslu, v jakém to tento obrázek říkat nemůže." - A jakým právem hovořím v tomto druhém případě o zobrazení nebo sdělování, - jestliže tato slova byla v prvním případě správně použita?"

Ludwig Wittgenstein, Filosofická zkoumání

small product photo   small product photo   small product photo   small product photo

Wittgenstein I
80x50cm
2008
computer print

  Wittgenstein II
80x50cm
2008
computer print
  Wittgenstein III
80x50cm
2008
computer print
  Wittgenstein IV
80x50cm
2008
computer print
 
small product photo   small product photo   small product photo   small product photo
Wittgenstein V
80x50cm
2008
computer print
  Wittgenstein VI
80x50cm
2008
computer print
  Wittgenstein VII
80x50cm
2008
computer print
 

Wittgenstein VIII
80x50cm
2008
computer print

 
small product photo   small product photo   small product photo    

Dialog I (Rozchod II)
60x20cm
2009
computer print

  Dialog II (Rozchod I)
60x20cm
2009
computer print
 

Pokus o dialog
(Pochod I, Pochod II)

60x20cm
2009
computer print

 

 

 

V Tractatus logico-philosophicus se Wittgenstein ještě domníval, že "obraz je modelem skutečnosti"(2.12). "Předmětům odpovídají v obrazu prvky tohoto obrazu" (2.13). "Prvky obrazu zastupují v obrazu předměty" (2.131). "Obraz je takto spjat se skutečností, sahá až k ní." (2.1511). "Je přiložen ke skutečnosti jako měřítko" (2.1512).

Můžeme si to dnes již říci jasně - obraz až ke skutečnosti nesahá. Jako málokterý filosof Wittgenstein ve svém dalším díle popřel premisy svého mládí. Velmi pracně se dobíral k tomu, že existuje oblast představivosti a obraznosti, která je tak soukromá, že do ní nemůžeme v žádném případě beze zbytku nahlédnout. Obraz však právě k ní dosahuje. Vytvořením nebo přijetím znaků, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou této obraznosti či představivosti podobné, je možné svou obraznost k těmto znakům přidat, přiřadit. Pro ostatní je to vodítko, jak sami mohou takovéto přiřazení také ustanovit. Poté je to i vodítko k očekávání, jak asi může druihý ve vztahu k takto vytvořenému obrazu jednat.

Obraz tak nevyjadřuje skutečnost, je jen přiřazován k naší obraznosti. Proto jsou zmatečná sématnická zkoumání, co vyjadřuje slovo jednorožec ve vztahu ke skutečnosti. Vždy se vztahuje především k naší obraznosti - a ta se vztahuje ke skutečnosti velmi rozmanitým způsobem. Z toho důvodu mohou někteří z nás chodit jednorožce krmit, či běžně na něm létat - pokud jim splývá poněkud s Pegasem.