;
Header image  

Jaroslav Vančát - katalog výstavy

Galerie města Plzně
22. I. - 1. III. 2009

 
 
    home     malby     tisky     instalace     výstavy     díla     texty     život
 


Babylónská věž (I)

Tento text je výsledkem mého dlouholetého hledání smyslu svého životního snažení - pod vlivem svého studia u Miroslava Lamače, u kterého jsem psal asi jediný v jeho učitelské kariéře diplomovou práci (na téma Zobrazení a symbol v uměleckém výtvarném projevu), jsem hledal, jakou zásadní a reálnou funkci může mít výtvarné umění kromě individuálního uměleckého prožitku - s představou, že je patrně velmi nezbytné, když provází lidstvo od jeho počátků. Když se dívám, co všechno je dnes k takové otázce (natož k odpovědi) potřeba, neznal jsem v té době z toho skoro nic.

 

 

Katalog možností vizuálního umění               (X.1970 - V. 1977)

 

Nebo řekli:
Nuže vystavějme sobě město a věži,
jejíž by vrch dosahal až k nebi;
a tak učiňme sobě jméno,
abychom nebyli rozptýleni po vší zemi
p

                               Genesis 11, 4

 

Vztahy následovně  uvedené jsou dnes již  stejně reálné jako strom, moře,  klobouk,  žlutá barva, bankovní  úvěr nebo nešťastná láska.  Není proto  nepřirozené, začínají-li  být vizualizovány, neboť i  jejich realistická zobrazení potřebujeme  ke svému životu na každém kroku.

I               subjektivní chápání

II              lidský prostor

III             člověk a čas

IV            jedinec a společenství

 

 

I   subjektivní chápání

vidět skrze zeď

 

01

  • systémová  analýza individua
  • pud  sebezachování jako princip vydělování se z okolí,
  • transformace tohoto podnětu při nadosobním směřování

02

  • princip   transformace    neopakovatelného   časoprostoru   do ohraničeného a opakovatelně vybavitelného  lidského chápání;
  • podmínky  rozličných  vjemů  u  "stejného"  podnětu,  podmínky totožného vjemu u rozličných podnětů

03

  • lidská mysl jako materiální korelace strukturovaná prostředím

04

  • "podobnost"  jako  základna   porovnání  skutečnosti  v  jejím zobrazení  a  ve  vědomí  /antická  "mimesis"  nebrala v úvahu modelovou existenci subjektu/

05

  • překonání  aristotelovského  rozdělení  podnětů  podle smyslů, jimiž  byly  přijaty  -  princip  jednotného  modelu "vědomí o světě", vytvořeného strukturovaně všemi smysly;
  • zrod   smyslového  kanálu   podle  principu   nejužitečnějšího podnětu.

 

 

II   lidský prostor

projít skrze zeď

 

06

  • /umělecký/   model,   zobrazení   -   jako   nástroj   poznání skutečnosti;
  • informační hodnota různých předmětů skutečnosti

 

07

  • hranice člověka a hranice  jeho společenství /sledování jejich prolínání do okolí -  za biologické hranice těla/
  • proměnlivost těla  z  dosahu  gravitace,  vizuální  hranice  těla, teplotní hranice,  fyziologická,  informační,  technická  - s nástroji, magická apod./

08

  • označování  jednotlivých druhů  hranic jako  východisko jejich překročení

09

  • zobrazovací  měřítko  modelu  /mikrosvět  a  makrosvět,  změna poměru velikosti, přiblížení ve smyslu vnímání/

10

  • převod  podnětů  mimo  rozsah   vidění  na  hodnoty  vizuálně přijimatelné  /neviditelná  záření, podněty ostatních  smyslů a jejich vizuální korelace, tzv. "vnitřní vztahy"/

 

III    člověk a čas

předjímat budoucí

 

11

  • změna, pohyb jako neoddělitelná podstata skutečnosti

12

  • vizuální znaky  pohybu /pohyb označený více než  jeho výsledkem/

13

  • proměna  modelu jako funkce proměny skutečnosti;
  • model restrukturující své prvky už při proměně jednoho z nich;
  • vzájemná  kombinace informací  v modelu  jako funkce postižení /předjímání/ pohybu skutečnosti

14

  • proměna myšlení v čase z lineárního /historického, kauzálního/ v  centrální  vztah  všech  minulých  i  budoucích  událostí k jedinému, současnému okamžiku - statistické, pravděpodobnostní myšlení

 

 

IV    jedinec a společenství

vystoupit ze sebe

 

15

  • vývojový  proces  jako  sebezačleňování  do  vyšších  struktur /tímto začleňováním teprve vznikajících/

16

  • lidstvo  a  zemská  ekologie   jako  vzájemně  závislý  systém /střídající harmonického jedince antiky a renesance/

17

  • odstranění  konzumního  vztahu   k  technickým  prostředkům  - prohlubování společenského vědomí

18

  • umění jako  nástroj sociability
  • zvýznamnění uměleckého díla jako výsledek dosaženého stavu společenských vztahů

19

  • umění jako kolektivní experimentální praxe